historie

V roce 1931 se město Poughkeepsie ve státě New York nacházelo v právě tak neradostné situaci jako celý zbytek Ameriky: na samém dně hospodářské krize. Nikdo si nebyl jist svou prací a každý musel nasadit veškeré své schopnosti do každodenního boje o přežití. Tak se také stalo, že když přišel o práci místní architekt Alfred Mosher Butts, rozhodl se rozvinout svou zálibu v hrách a v jazyku.

Klidný Butts, jenž stále nosil brýle, neměl v lásce hry s kostkou. Vždyť v nich šlo jen o štěstí. Na druhé straně byl názoru, že všechny čistě strategické hry, třeba šachy, jsou pro běžného člověka příliš složité. A tak vymyslel hru, jež stála z poloviny na štěstí a z poloviny na schopnostech. Koncem roku 1931 měl hotovou základní myšlenku a název: Lexico.

Lexico se hrálo bez desky. Hráči získávali body podle délky slova, které vytvořili. Další body se daly získat za písmena označená jako "minor honors" (malé cti): B, F, H, M, P, V, W a Y. Ještě vyšší odměna byla vypsána na využití "major honors" (velkých ctí): J, K, Q, X a Z. Butts pečlivě prošel titulní stránku New York Times, aby mohl stanovit četnost a bodové ohodnocení jednotlivých písmen abecedy.

V roce 1933 byla odmítnuta Buttsova žádost o patent na Lexico. Také od dvou významných výrobců her, Parker Brothers a Milton Bradley, se mu dostalo pouze zdvořilého odmítnutí. Butts se tím ovšem nenechal odradit. Během následujících pěti let jednoduše sám vyrobil skoro 200 her, které prodával i rozdával svým přátelům. Pak už to ale s Lexikem dále nešlo. Komerční úspěch tato hra nikdy nezaznamenala.

Rok 1938 znamenal průlom ve vývoji hry. Buttsova obliba křížovek ho přivedla na myšlenku, propojit písmena s hrací deskou, na které by se slova dala skládat podobně jako v křížovkách. Z Lexika se stalo "New Anagrams", "Alph", "Criss-Cross" a nakonec "Criss-Crosswords". První hry byly nakresleny doma na Buttsově rýsovacím prkně, reprodukovány a nalepeny na skládací šachovnice. Písmenka maloval Butts ručně na malé dřevěné čtverečky. Pravidla stále ještě vypadala jinak než dnes, například první slovo se pokládalo do levého horního rohu hracího plánu. Mnohé původní vlastnosti Buttsovy hry však zůstaly zachovány. Deska měla už tenkrát rozměr 15x15 palců; také písmen bylo 7 a ukládala se do malého zásobníku. Ani způsob skládání slov a hodnoty písmen už se od roku 1938 nezměnily.

Bohužel narazil Criss-Crosswords na stejné překážky jako předtím Lexico. Patentní úřad Buttse odmítnul a podobně se zachovali také výrobci her. Bylo to rozhodnutí, kterého ještě měli litovat!

Butts chvíli myslel na to, že se sám pustí do výroby. Ale uvědomoval si, že není podnikatelský typ, a stal se raději zase architektem. Ke své hře se vrátil až v roce 1948, po skončení druhé světové války. Tehdy se daly věci do pohybu díky osobě Jamese Brunota, Buttsova přítele a majitele jedné z prvních sad Criss-Crosswords. Brunotovi byli hrou nadšeni a usoudili, že by měla být zhodnocena na trhu. Co však bylo ještě důležitější, James Brunot měl čas a zájem, postarat se o její obchodní úspěch. Oba přátelé uzavřeli dohodu. Za to, že dovolil Brunotovi hru vyrábět a prodávat, měl Butts za každý prodaný kus obdržet licenční poplatek.

A Brunotovi došli k názoru, že hře chybí ještě poslední úpravy. Uspořádali nově prémiová pole, zjednodušili příliš dlouhá pravidla a přemýšleli o novém jméně. Sepsali žádost o patent, která byla 1. prosince 1948 přijata. Nedlouho na to pak došlo k té nanejvýš důležité změně jména. Po dlouhém hledání bylo rozhodnuto pro "Scrabble", které mohlo být 16. prosince zaregistrováno jako ochranná známka. Moderní Scrabble spatřil konečně světlo světa.

Zpočátku vedli Brunotovi své obchody z obýváku svého domu v Newtonu ve státě Connecticut. Brunot kupoval jednotlivé díly od různých výrobců a se svojí ženou je dávali dohromady. Vyráběli pouhých 18 her za den, každičké písmeno museli pracně nalepovat na dřevěné kameny. V roce 1949, prvním roce výroby, tímto způsobem sestavili a prodali 2251 her a udělali ztrátu 450 dolarů.

I následující roky znamenaly neustálý boj. V roce 1952 stále ještě prodělávali a nebyli daleko od rozhodnutí, celý projekt vzdát. Brunot si vzal dovolenou, během níž si chtěl vše nechat ještě jednou projít hlavou. Když se vrátil, zjistil, že ústní propaganda přinesla záplavu objednávek. Najednou bylo potřeba rozšířit provoz. Manželé Brunotovi objevili opuštěnou školní budovu nedaleko svého domova v Connecticutu a přenesli své aktivity tam. Ve čtvrtém čtvrtletí už prodali 37 000 her.

1952 byl také rok, kdy na dovolené hrál poprvé Scrabble Jack Strauss, prezident tehdy největšího světového obchodního domu Macy's v New Yorku. Hra se mu natolik zalíbila, že ihned po svém návratu do New Yorku požádal oddělení hraček, aby mu několik sad poslalo. A vedoucí oddělení musel přiznat, že nic, co by se jmenovalo Scrabble, prostě nevedou. To se ale mělo velmi rychle změnit! A nejen to. Macy's podpořil reklamní kampaň, díky které hra rychle dobyla srdce tisíců Američanů.

V roce 1953 Brunot zjistil, že přestože nyní vyráběl 6000 her za týden, rostoucí poptávku dále nebyl schopen uspokojit. Poskytl tedy výrobní licenci jednomu z předních amerických výrobců her, firmě Selchow and Righter, která pár let před tím hru odmítla.

Po celé tři roky musely být objednávky omezovány. Poptávka rostla a rostla. Mezitím zasáhla v roce 1953 scrabblová horečka také Austrálii. Ve stejném roce byla hra firmou J. W. Spear & Sons dovezena do Velké Británie, kde zaznamenala okamžitý úspěch.

V roce 1968 nakonec Brunot prodal licenční práva a Spear's získal celosvětovou licenci s výjimkou USA, Kanady a Austrálie, kde zůstala majetkem Selchow and Righter. (Australská práva ovšem Spear's získal dodatečně také.) Toto teritoriální dělení duševního vlastnictví zůstalo v platnosti až do dneška. Firma Selchow and Righter byla roku 1986 prodána společnosti Coleco, která však rok na to udělala bankrot. A práva na Scrabble pro severní Ameriku tak přešla - 53 let poté, co hru poprvé odmítl - na giganta Milton Bradley.

V roce 1991 se konalo první mistrovství světa ve Scrabble v Londýně. Druhý šampionát se konal o dva roky později v New Yorku.

James Brunot zemřel v říjnu 1984 a mistrovství už se nedožil. Alfred Butts se té slávy však ještě dočkal. Bylo mu 93 let, když v dubnu 1993 zemřel.

Firma J. W. Spear & Sons byla v roce 1994 prodána Mattel Inc., jednomu z největších světových výrobců hraček a her. To už existovala řada mutací pro jiné jazyky než angličtinu. Jak pravil tehdejší reklamní slogan, ve světě se již prodalo více než sto miliónů sad se Scrabble a tento počet nadále roste. Bývalá česká televizní redaktorka Věra Bednářová, žijící ve Fribourgu, říká s povzdechem: "Několik let vysílaly švýcarské a francouzské televizní stanice po 23. hodině večer místo zápasu ve wrestlingu soutěže ve Scrabblu. Hotové opojení!" K vášnivým milovníkům této hry patří údajně dlouhatánská řádka populárních osobností veřejného i kulturního života: anglickou královnou Alžbětou II. počínaje a Madonnou či Michaelem Jacksonem konče.

Zatímco v západní Evropě, Americe a Austrálii hlavní módní vlna už přešla, nyní hra zapouští kořeny ve střední a východní Evropě, Turecku i jinde. Česká verze vznikla krátce před pohlcením Spearsů Mattelem, v roce 1993. Jejím autorem je Martin Hloušek, tehdy šéf hračkářské firmy MHB, který k nám Scrabble přivezl z veletrhu hraček v Paříži.

Už v roce 1994 se konalo první skromné mistrovství republiky. Mistrem se stal Pavel Vodička z Mostu, rok na to vybojoval vítězství Leoš Červený z Nového Města nad Metují. Třetí ročník byl už reprezentativnější, konal se v Hradci Králové; českým mistrem se stal Milan Kuděj z Litně u Berouna. Čtvrtý šampionát, který se konal v listopadu 1997 v Praze, měl už nejen sponzory, ale i okázalou úroveň. Pro značný počet přihlášek musel předcházet kvalifikační test, prokazující přesmyčkářské schopnosti adeptů, a při vlastní soutěži dvaatřiceti nejlepších působil u každého stolu rozhodčí převážně z řad křížovkářsko - hádankářského světa. Všechno bylo laděno do zelených scrabblových barev - saka a odznaky pořadatelů i sudích a pravé scrabblové anglické kravaty. Mistrovství vyhrál oblíbený písničkář Jaromír Nohavica, který zde zúročil své slovní bohatství a fantazii. Po převzetí poháru řekl: "Miluju tuhle hru a často ji doma se ženou hrajeme. Musím vám prozradit, že s ní většinou prohrávám!"

Mistrovství republiky se od roku 1997 hraje ve dvou kategoriích - dospělí a děti. V juniorských šampionátech se hned od začátku rozzářila hvězda nejmladších členek dynastie Kudějů a Rusých. Tři sestry Rusých, Jana (11), Kateřina (13) a Lída (12) okupovaly stupně vítězů na prvním mistrovství. Tereza Kudějová se před ně dostala o rok později, ale další místa vypadala podobně jako před rokem. A není divu. V rodině Rusých z pražského pankráckého sídliště hrají denně místo zírání na stupidní seriály a akční filmy - od sedmdesátileté babičky přes rodiče až po tři dcery.

Na jaře 1998 byla založena Česká asociace Scrabble (ČAS), která chce sdružovat nově vznikající české kluby. Ve spolupráci se společností Mattel přebírá asociace odpovědnost za pořádání mistrovství republiky; první velký turnaj však pořádala už v květnu po svém založení (1. Jaromír Nohavica, 2. Jindřiška Králová, 3. Jiří Bělohlávek). Mistrovství republiky 1998 se uskutečnilo v listopadu v Praze a přineslo překvapivý propad favoritů. Ani jeden z loňských finalistů se nedostal do bojů o první čtyři místa. Na nejvyšší příčku tak dosáhl Zbyněk Burda z Třebechovic pod Orebem.

Další důležitou aktivitou, do které se asociace pustila, je úprava pravidel pro českou verzi. Mezi přípustné slovní tvary, původně zřejmě pod vlivem angličtiny značně omezené, byl na podzim 1997 vpuštěn minulý čas, o rok později pak také čas budoucí, zvratná slovesa a příčestí trpné. Od léta 1998 se schází slovníková komise, jejímž prvním cílem je upevnit normu pro schvalování slov, dlouhodobým cílem pak vytvořit - po vzoru Angličanů - průběžně aktualizovaný slovník pro oficiální turnaje ve Scrabblu.

Národní asociace, kluby a slovníky existují pochopitelně i v dalších zemích, ve kterých je Scrabble oblíben. Ve Velké Británii dnes mají kolem tří stovek klubů; slovník zvaný Chambers obsahuje povolené výrazy od dvou do devíti písmen. Francouzsky mluvící země si pořádají vlastní mistrovství světa ve francouzském Scrabble, avšak ve Francii se těší největší oblibě opisovaný Scrabble - výmysl Belgičana Hyppolita Wouterse. Pořádají se tam masové partie pro 400 i více hráčů. Narozdíl od Čech ovšem na desku nepokládají nejlepší slovo, které bylo vymyšleno, ale nejlepší slovo, které vůbec položit lze! Zjistit, které slovo to je, není pro Francouze těžké: mají slovník povolených tvarů a počítač, tak v čem je problém? Hra je pak vlastně jednoznačně určena posloupností slov, takže není nutné zaznamenávat umístění...

Anglický scrabble je jednou z disciplín na Olympiádě duševních sportů, jejíž druhý ročník se letos konal v Londýně. Juniorským i celkovým olympijským vítězem se stal Shanker Menon.

Kromě anglické, francouzské a české verze existuje řada dalších: německá, holandská, španělská, italská, portugalská, islandská, maďarská, polská, ruská, řecká, kyperskořecká, turecká, arabská a afrikánská; v licenci je vyráběna též dánská, švédská, norská a finská. (Poznámka: Podle jiného pramene je verzí 33, ale ty ostatní neznám.)