historie

O původu současné varianty šachové hry (tak jak ji známe v Evropě) bylo již mnoho napsáno a stále ještě se vede na toto téma diskuze. Asi nejstarším doloženým prapředkem šachu je Čaturanga, kterou vymysleli indičtí filozofové v 6. století n. l. Byla to bitva čtyř armád, každá pod vedením rádži (indický král). Dva hráči hrají ve spojenectví proti druhým dvěma a každý ovládá 4 armádní jednotky - pěchotu, jízdu, slony a loď. Hraje se na desce o 64 polích, převzaté ze starodávné indické hry zvané Aštapada. Každá z armád začíná hru v jednom rohu, figury ve dvou řadách, pěšci před hlavními figurami. Kromě toho, že se jednalo o hru pro čtyři hráče, je zajímavou skutečností i to, že o tom, kterou figurou bude hráč v daném kole hrát, rozhodovala kostka.

Staré hindské zákony zakazovaly hrát hazardní hry. Aby se vyhnuli trestnímu postihu, museli se Hindové při hraní Čaturangy obejít bez kostky. Druhou změnou bylo spojení spojeneckých armád v jedinou s dvojnásobným počtem figur. Tím se z Čaturangy stala hra pro dva hráče. Vyskytly se i jiné změny, druhý rádža se změnil na prvního ministra a jeho pohyb byl podřízen nové struktuře hry. Figura totiž byla oproti slonovi a lodi velmi slabá. Hra, která vznikla těmito změnami, byla nazývána Čatrang. První zmínku o ní najdeme v perské knize napsané okolo roku 600. V té se můžeme dočíst, že do Persie přišel z Indie hindský posel (za vlády panovníka Chosroese I. (531-579)). Představil zde jako jeden z darů tuto hru a vyzval k poznávání jejích tajů. Píše se rok 650, hra se dostává do arabských království a také do Byzantského knížectví (poté, co se nejstarší syn Chosroese I. ožení s dcerou byzantského císaře Maurice). Ve stejné době se dostává také do Řecka, Mekky a Mediny.

Existují tři verze o tom, jak se Čatrang dostal do Evropy:

• Jedna říká, že hra byla přivezena do Španělska Saracény, kteří se usídlili v Andalusii, kam pokračovali v 7. stol. jejich výboje ze severní Afriky. Odsud se hra mohla kolem roku 760 dostat do Francie na dvůr Karla Velikého.
• Druhá verze tvrdí, že Karel Veliký a císařovna Irena z Byzantského knížectví v jednu dobu zamýšleli vstoupit do stavu manželského. Na své schůzce si vyměnili dary a Karel Veliký dostal právě hru Čatrang. Místo prvních ministrů obsahovala souprava královny se zvýšenou silou. Vznikla tak nejsilnější figura na desce.
• Nejvíce se však historici přiklánějí k tomu, že hru z arabských zemí do Evropy přivezli ze svých tažení křižáci.

Slavný Alfonsův a Cottonův rukopis ze 13. století popisují pravidla Čatrangu tak, jak se hrál v jejich době. Deska, na které se hrálo, byla shodná s deskou, na které se hraje v dnešní době. Hlavní figura nesla jméno perského vládce, kterým byl v té době šáh (už víte, kde přišly šachy ke svému jménu?). První ministr (dnešní dáma) se pohyboval stejně jako šáh o jedno pole všemi směry, slon (dnešní střelec) se pohyboval o dvě pole šikmo a pěšec se na poslední linii měnil na prvního ministra.

V průběhu příštích staletí se pravidla hry měnila, až se ustálila do podoby, v jaké je známe dnes.