pravidla
neboli Kardinal & König
3 - 5 hráčů
Cílem je získat co nejvíce bodů.
Hrací plán zobrazuje výřez mapy středověké Evropy, na které je 9 barevně odlišených zemí (Anglie, Aragonsko, Francie, Lotrinsko, Burgundsko, Itálie, Švábsko, Bavorsko a Franky), v každé jsou vyznačena místa pro budoucí kláštery a cesty mezi nimi. Hráči mohou na tato místa stavět kláštery své barvy. Kromě toho mohou do každé země (na pečeť) umisťovat své rádce a jejich prostřednictvím ovlivňovat tamějšího panovníka.
Body hráči získávají třemi způsoby:
1. za počet klášterů v každé zemi (čím více, tím lépe)
2. za obchodní cesty - nepřerušené řady aspoň 4 svých klášterů pospojované cestami na mapě, bez ohledu na hranice zemí
3. za dohody mezi sousedními zeměmi - k tomu je potřeba, aby rádci daného hráče měli převahu v obou zúčastněných zemích
Hráči mají karty v barvách zemí. Aby mohli do země umístit kámen (klášter nebo rádce), musí zahrát kartu v barvě této země. Jediná Francie má svou vlastní barvu, jinak se vždy dvě země dělí o jednu barvu. Hráč však v jednom kole smí pokládat kameny nejvýše do jedné země, takže si musí vybrat, kterou z obou zemí pro něj daná karta v daném kole reprezentuje.
Do země, ve které ještě není žádný kámen, může hráč postavit pouze jeden klášter a tím jeho tah končí. Pokud hráč hraje v zemi, kde už nějaké kameny jsou, může položit až dva kameny (kláštery nebo rádce; musí však zahrát dvě karty této země).
V zemi nemůže být více rádců (v různých barvách), než kolik klášterů má v této zemi hráč, který jich tam má nejvíce. Při splnění této podmínky však může mít v zemi rádce i hráč, který tam nemá žádný klášter.
Pozor, kameny mohou hráči během hry dojít.
Hráč má na začátku svého tahu v ruce 3 karty, a to je také nejvyšší počet karet, které smí v jednom tahu zahrát. Nejméně musí zahrát jednu kartu, a to i kdyby nemohl nebo nechtěl položit kámen, jehož položení tato karta umožňuje. 2 stejné karty slouží jako žolík, kterým lze nahradit kartu libovolné barvy.
Po svém tahu si dobere opět do tří karet. Na výběr má buď dobírací balík (lícem dolů, tj. nevidí, co si bere), nebo dvě karty vyložené vedle balíku lícem nahoru. Pokud bral z vyložených karet, na jejich místa se z dobíracího balíku vyloží nové. Ale až poté, co dobral do tří karet, tj. pokud dobíral všechny 3 karty, musela jedna z nich být přímo z balíku.
Když se poprvé spotřebuje dobírací balík, zhodnotí se stav klášterů. Obchodní cesty ani mezistátní dohody se zatím nehodnotí. Po bodování se odkládací balík zamíchá (s výjimkou dvou vyložených karet, ty zůstanou ležet), otočí a vytvoří nový dobírací balík. Když se podruhé spotřebuje dobírací balík (a dohraje se kolo, tj. odehraje pravý soused hráče, který začínal hru), provede se závěrečné sčítání klášterů, cest i dohod a hra skončí.
Kláštery. Každá země se hodnotí zvlášť. Hráč, který má v této zemi nejvíce klášterů, dostane tolik bodů, kolik je v zemi celkem klášterů (všech barev). Hráč, který má druhý nejvyšší počet klášterů, dostane tolik bodů, kolik klášterů měl v zemi první hráč. Hráč se třetím nejvyšším počtem dostane tolik, kolik klášterů tu má druhý hráč atd. Akorát hráč, který v této zemi nemá žádné kláštery, nedostane žádné body. Při rovnosti počtu klášterů dostanou příslušný počet bodů oba hráči.
Obchodní cesty. Každému hráči se započítá každá nepřerušená řada alespoň čtyř jeho klášterů, pospojovaná cestami nakreslenými na mapě. Nehraje roli, pokud cesty překračují zemské hranice. Hráč dostane tolik bodů, kolik klášterů řada má, nepočítají se však odbočky. Každý klášter může být započítán nejvýše jednou. Poznámka: žádné cesty nevedou přes moře! Čerchované čáry přes moře s číslem uprostřed se týkají mezistátních dohod, viz níže.
Rádcové a dohody. Pokud má hráč ve dvou sousedních zemích většinu svých rádců, zasadil se o dohodu mezi těmito zeměmi a dostane tolik bodů, kolik rádců (všech barev) je v obou zemích celkem. Na rozdíl od klášterů, hráči, kteří mají druhý (třetí, čtvrtý ) nejvyšší počet rádců, nedostanou nic. Pokud mají však dva hráči stejný nejvyšší počet rádců, mohou dohody uzavírat oba. Jeden hráč může získat body za několik dohod, i když se jich několikrát účastní tatáž země. Pozor, výraz "sousední země" je pro účely dohody na mapě vyznačen čísly. Je tedy možné uzavřít celkem 15 různých dohod, včetně některých dohod přes moře (třeba Aragonsko - Itálie), naopak některé země nemohou uzavřít dohodu, přestože mají společnou hranici (třeba Burgundsko - Lotrinsko).
Znáte pravidla, můžete začít hrát. Příprava je vesměs jasná: rozložte plán, vyberte si barvy kamenů, rozdejte si po třech kartách, zřiďte dobírací balík a vyložte vedle něj dvě karty lícem nahoru. Jediné, co ještě nevíte, je, že při hře ve čtyřech hráčích máte nejdříve od každé barvy odebrat jednu kartu a nechat ji v krabici; při hře ve třech odeberte od každé barvy dvě.
Černý kámen není dobrý k ničemu jinému, než jako připomínka, který hráč začínal hru (na konci máte dohrát kolo a pak teprve bodovat).
Hraní karet: Podle pravidel si hráč musí aspoň "vyměnit kartu", pokud nemůže nebo nechce zahrát žádný kámen. Může si však vyměnit kartu spolu se zahráním kamene? Tj. zahrát dvě karty (pravidla umožňují zahrát až 3), ovšem různé barvy, takže jen jedna z nich bude spojena s položením kamene (pravidla umožňují stavět jen v 1 zemi), druhá se prostě zahodí a umožní hráči dobrat si jinou? Spíše asi ne, i když z pravidel to bezprostředně neplyne.
Dobírání: Může hráč nejdřív dobrat jednu kartu z balíku, podívat se na ni a podle toho, jaká je, se rozhodnout, odkud bude dobírat další kartu? Není to zakázáno a asi by bylo vhodné to dovolit, protože se tím snižuje vliv náhody. Hráči se však na tom musí dohodnout předem, aby nedocházelo k nedorozuměním.
Bodování: U závěrečného bodování je napsáno, že se nejdříve dohraje kolo, aby všichni hráči měli stejný počet tahů, a pak se teprve boduje. U bodování uprostřed hry nic takového napsáno není, ale asi by to bylo spravedlivé, ne?
Poznámka: v originálních pravidlech se cestě říká "Klosterkette", což znamená "řetězec klášterů", ale v překladu Petry Bidlasové se hovoří o "síti klášterů", což je zavádějící, protože (jak neopomíjí upozornit ani Petřin překlad) odbočky se nepočítají.