Neví se, kdo dámu vymyslel, ví se jen místo vzniku - Egypt. Jedno je jisté, předchůdce dámy - senet - se hrál ve starověkém Egyptě už asi 3000 let před n.l. Dokazují to fresky v hrobce Merknera, dvořana faraóna Tauta (2700 - 3300 př.n.l.).
Podle legend vymyslel hru egyptský bůh Thovt, který byl taky autorem hieroglyfického písma. Existuje legenda, kterou zapsal řecký filosof Platón, o tom, jak Thovt hrál senet s bohyní měsíce a pro boha slunce na ní vyhrál čtvrt dne v roce, to jest jeden den za čtyři roky. Senet se hrál na desce 3×10 polí. Od současné dámy se lišil hlavně tím, že počet tahů se určoval vrhacími dřívky.
Další legenda určuje vznik dámy do doby obléhání Tróje. Podle ní ji vymyslel řecký hrdina Palamedes na krácení dlouhé chvíle před hradbami. Podle Homéra si dámou krátili čas také nápadníci Penelopy, manželky Odysea.
Řecká dáma se jmenovala podle krajů, a to buď petteja, pessoi nebo polis. Otec historie Hérodotos napsal, že v Lýdii za vlády krále Atisa, syna Mana, propukl veliký hlad. Lidé, aby ušetřili jídlo a zabili volný čas, tak jeden den mírně pojedli a druhý den po celý čas hráli dámu. Již v té době se hrálo na desce 8×8 polí, kameny byly dvou barev a chodily pouze vpřed. Hra symbolizovala boj dvou armád a kámen, který se dostal na poslední řadu (do týla soupeře) se obrátil a silnější útočil z týla. Vzetí nepřátelského kamene se provádělo nejdřív tak, že se musel obklíčit dvěma kameny, a později přeskočením přes něj. Symbolizovalo to, že v boji voják, který srazil nepřítele k zemi, ho překročil pokračuje v boji. Dalším způsobem výhry bylo zablokování kamenů,což symbolizovalo jejich zajetí. Zachovala se i jména nejlepších hráčů, jako např. Diador z Megapolisu, Leon z Mitilénu nebo Theodor z Mitilénu. U Hérodota je zachycen příběh Leona z Mitilénu, jak jednou šel v dobrém rozmaru a potkal bohatého statkáře, který mlátil svého otroka. Leonovi ho bylo líto, i navrhl statkáři, aby si o něj zahráli partii pettei. Sám vsadil do hry vysoký obnos peněz. Statkář si věřil a souhlasil. Za velice krátký čas prohrál partii a otrok dostal svobodu.
V ranném středověku se o deskových hrách v Evropě moc neví. První, kdo se pokusil sepsat všechny hry byl král Leónu Alfons X. Mudro v roce 1383. V jeho seznamu her je také dáma, která se už hrála podle dnešních pravidel. První knihu o dámě vydal roku 1547 Antonio Torquemanda. Jmenovala se "El ingenio o juego de marro, de punta, o damas". Bohužel se nezachoval ani jeden exemplář. Ve středověku se považovali za nejsilnější hráče Španělé a Italové. Také až do 18. století byla veškerá literatura španělská. Výjimku tvoří jen knížka Francouze Pierra Malleta "Le Jeu de Dames" vydaná v roce 1668.
Do Čech se dáma dostala spolu s Habsburky v 16. století ze Španělska a Německa. I samotný název hry dáma je z německého der Damm - hráz, přehrazení, což ukazuje na způsob výhry této hry. Samotná pravidla tzv. české dámy jsou skoro identická se španělskou dámou, viz níže.
V 19. století se začíná prosazovat anglosaská varianta dámy, tzv. checkers. V roce 1847 se hrál první zápas o titul mistra světa. Vyhrál ho Skot James Wyllie, který porazil Angličana Robertse. Koncem devatenáctého století se začíná výrazně prosazovat tzv. mezinárodní dáma, hrající se na desce 10×10 polí. Pravidla mezinárodní dámy, checkers a dalších variant uveřejníme v příštích Nedělních Lidových novinách.
V České republice jsou hráči dámy sdruženi v České federaci dámy, která úspěšně funguje už přes 30 let. Vznikla v roce 1964 a hlavním zakladatelem byl pan Reiman. Od toho samého roku je taky členem Mezinárodní Federace Dámy FMJD. Nejúspěšnějšími českými hráči jsou mezinárodní mistr Václav Křišta z Prahy, šestinásobný mistr republiky a pátý z Mistrovství Evropy 1985 a mistr FMJD Jiří Sysel ze Zastávky u Brna, třináctinásobný mistr republiky (také za rok 1998) a mistr Evropy v korespondenční dámě 1994.
O oblíbenosti dámy svědčí také to, že za svou oblíbenou hru ji považovala řada význačných osobností, jako byli Alexandr Makedonský, Hérodotos, Petr I., Voltaire, Rousseau, Napoleon Bonaparte, Chopin, Tolstoj, Darwin a mnozí další.
Pro čtenáře, které zaujal náš článek o dámě, máme připravenou k řešení úlohu na obrázku. Bílý je na tahu a vyhraje šestým tahem. Svá řešení zasílejte do 25. dubna na adresu Igor Keder, Rezlerova 277, 109 00 Praha 10 - Petrovice. Ze správných odpovědí vylosujeme tři výherce, kteří obdrží knížku o dámě. Výherce vyrozumíme písemně a jejich jména uveřejníme na tomto místě o týden později.
Čtenáři, kteří si chtějí zahrát dámu, mají možnost přijít do klubu deskových her Paluba na parníku Tyrš u Palackého náměstí v Praze každé pondělí od 1700 do 2100, nebo do Prvního pražského klubu dámy, Dům UM, Pod strašnickou vinicí 23, Praha 10, také každé pondělí od 1800 do 2000. Dne 27.4.1998 pořádají oba kluby společně na Palubě otevřený turnaj v dámě, všichni zájemci jsou srdečně zváni. Bližší informace získáte na telefonu (02) 90047235 nebo na adrese elektronické pošty paluba@writeme.com.
Igor Keder
Obrázky 1 a 2: Fresky v hrobce egyptského dvořana Merknera (zhruba 3300 - 2700 př. n. l.) zobrazují hráče starobylé hry Senet.
Obrázek 3: Na obrázku je známá amfora, na které je zobrazen Ajax a Achilles, krátící si čas dámou.