Vznik dámy je zahalen tajemstvím

Neví se, kdo dámu vymyslel, ví se jen místo vzniku - Egypt. Jedno je jisté, předchůdce dámy - senet - se hrál ve starověkém Egyptě už asi 3000 let před n.l. Dokazují to fresky v hrobce Merknera, dvořana faraóna Tauta (2700 - 3300 př.n.l.).

Podle legend vymyslel hru egyptský bůh Thovt, který byl taky autorem hieroglyfického písma. Existuje legenda, kterou zapsal řecký filosof Platón, o tom, jak Thovt hrál senet s bohyní měsíce a pro boha slunce na ní vyhrál čtvrt dne v roce, to jest jeden den za čtyři roky. Senet se hrál na desce 3×10 polí. Od současné dámy se lišil hlavně tím, že počet tahů se určoval vrhacími dřívky.

Další legenda určuje vznik dámy do doby obléhání Tróje. Podle ní ji vymyslel řecký hrdina Palamedes na krácení dlouhé chvíle před hradbami. Podle Homéra si dámou krátili čas také nápadníci Penelopy, manželky Odysea.

Řecká dáma se jmenovala podle krajů, a to buď petteja, pessoi nebo polis. Otec historie Hérodotos napsal, že v Lýdii za vlády krále Atisa, syna Mana, propukl veliký hlad. Lidé, aby ušetřili jídlo a zabili volný čas, tak jeden den mírně pojedli a druhý den po celý čas hráli dámu. Již v té době se hrálo na desce 8×8 polí, kameny byly dvou barev a chodily pouze vpřed. Hra symbolizovala boj dvou armád a kámen, který se dostal na poslední řadu (do týla soupeře) se obrátil a silnější útočil z týla. Vzetí nepřátelského kamene se provádělo nejdřív tak, že se musel obklíčit dvěma kameny, a později přeskočením přes něj. Symbolizovalo to, že v boji voják, který srazil nepřítele k zemi, ho překročil pokračuje v boji. Dalším způsobem výhry bylo zablokování kamenů,což symbolizovalo jejich zajetí. Zachovala se i jména nejlepších hráčů, jako např. Diador z Megapolisu, Leon z Mitilénu nebo Theodor z Mitilénu. U Hérodota je zachycen příběh Leona z Mitilénu, jak jednou šel v dobrém rozmaru a potkal bohatého statkáře, který mlátil svého otroka. Leonovi ho bylo líto, i navrhl statkáři, aby si o něj zahráli partii pettei. Sám vsadil do hry vysoký obnos peněz. Statkář si věřil a souhlasil. Za velice krátký čas prohrál partii a otrok dostal svobodu.

V ranném středověku se o deskových hrách v Evropě moc neví. První, kdo se pokusil sepsat všechny hry byl král Leónu Alfons X. Mudro v roce 1383. V jeho seznamu her je také dáma, která se už hrála podle dnešních pravidel. První knihu o dámě vydal roku 1547 Antonio Torquemanda. Jmenovala se "El ingenio o juego de marro, de punta, o damas". Bohužel se nezachoval ani jeden exemplář. Ve středověku se považovali za nejsilnější hráče Španělé a Italové. Také až do 18. století byla veškerá literatura španělská. Výjimku tvoří jen knížka Francouze Pierra Malleta "Le Jeu de Dames" vydaná v roce 1668.

Do Čech se dáma dostala spolu s Habsburky v 16. století ze Španělska a Německa. I samotný název hry dáma je z německého der Damm - hráz, přehrazení, což ukazuje na způsob výhry této hry. Samotná pravidla tzv. české dámy jsou skoro identická se španělskou dámou, viz níže.

V 19. století se začíná prosazovat anglosaská varianta dámy, tzv. checkers. V roce 1847 se hrál první zápas o titul mistra světa. Vyhrál ho Skot James Wyllie, který porazil Angličana Robertse. Koncem devatenáctého století se začíná výrazně prosazovat tzv. mezinárodní dáma, hrající se na desce 10×10 polí. Pravidla mezinárodní dámy, checkers a dalších variant uveřejníme v příštích Nedělních Lidových novinách.

V České republice jsou hráči dámy sdruženi v České federaci dámy, která úspěšně funguje už přes 30 let. Vznikla v roce 1964 a hlavním zakladatelem byl pan Reiman. Od toho samého roku je taky členem Mezinárodní Federace Dámy FMJD. Nejúspěšnějšími českými hráči jsou mezinárodní mistr Václav Křišta z Prahy, šestinásobný mistr republiky a pátý z Mistrovství Evropy 1985 a mistr FMJD Jiří Sysel ze Zastávky u Brna, třináctinásobný mistr republiky (také za rok 1998) a mistr Evropy v korespondenční dámě 1994.

O oblíbenosti dámy svědčí také to, že za svou oblíbenou hru ji považovala řada význačných osobností, jako byli Alexandr Makedonský, Hérodotos, Petr I., Voltaire, Rousseau, Napoleon Bonaparte, Chopin, Tolstoj, Darwin a mnozí další.

Zahrajte si s námi českou dámu

1. Dáma je společenská hra mezi dvěma hráči imitující boj dvou armád. Cílem hry je zničit nebo zajmout všechny figury soupeře, to znamená, že hráč, který nemůže hrát žádnou svou figurou, protože žádnou už nemá nebo ji má zablokovanou (zajatou), prohrává.
2. Dáma se hraje na desce o 64 polích, střídavě tmavých a světlých, přičemž hrací pole jsou jenom tmavá.
3. Orientace desky - každý hráč má tmavé krajní pole desky po levé straně.
4. Notace - v dámě se používá tzv. šachová notace, to jest řádky jsou označeny čísly od 1 do 8 a sloupce písmeny od a do h.
5. Jednotlivé linie tmavých polí dotýkajících se rohem v jedné přímce se nazývají diagonály.
6. Figury - v dámě jsou dva druhy figur: kameny a dámy. Dámou se kámen stane, jestliže se dostane na poslední řadu, to znamená bílý na pole b8, d8, f8 nebo h8 a černý na pole a1, c1, e1 nebo g1.
7. 
   Základní postavení - každý hráč má na začátku hry 12 kamenů v postavení na obrázku.
8. Hru začíná vždy hráč hrající bílými kameny a dále hráči táhnou střídavě.
9. Chod figur: kameny chodí pouze vpřed po diagonále na volné sousední pole. Dáma může chodit na libovolné pole na diagonále libovolným směrem viz obr. 5 (dáma může na libovolné pole diagonály c1 - h6 a na pole d4, f2, g1 diagonály g1 - a7, ale ne na pole a7).
10. Braní neboli skákání: kámen bere nepřátelskou figuru, jestliže se nachází před ním ve směru pohybu na sousedním poli diagonály a za ní na stejné diagonále se nachází další volné pole. Jestliže je za volným polem další nepřátelská figura a za ní znova volné pole, hráč musí pokračovat v braní a je to jeden tah. V případě, že kámen ukončí braní na poslední řadě, mění se v dámu, zůstane stát na daném poli a od příštího tahu se pohybuje jako dáma. Dáma bere nepřátelskou figuru, jestliže se nachází na stejné diagonále a za ní je alespoň jedno volné pole. Jestliže je možnost brát další figuru, dáma musí pokračovat v braní a je to jeden tah.
11. Všechny brané figury se odstraňují z desky až po ukončení tahu.
12. Každou figuru je možné brát jenom jednou.
13. V případě, že hráč může brát soupeřovy figury kamenem a současně může brát taky dámou, je povinen provést braní dámou (dáma má vždy přednost v braní).
14. Jestliže hráč má možnost vybrat si způsob braní soupeřových figur a zároveň to neodporuje bodu 10, záleží jen na něm, kterou možnost si vybere.
15. Braní figur je povinné! Když soupeř nebere figuru ani po upozornění, prohrává kontumačně partii.

Soutěž

Pro čtenáře, které zaujal náš článek o dámě, máme připravenou k řešení úlohu na obrázku. Bílý je na tahu a vyhraje šestým tahem. Svá řešení zasílejte do 25. dubna na adresu Igor Keder, Rezlerova 277, 109 00 Praha 10 - Petrovice. Ze správných odpovědí vylosujeme tři výherce, kteří obdrží knížku o dámě. Výherce vyrozumíme písemně a jejich jména uveřejníme na tomto místě o týden později.

Klub deskových her Paluba

Čtenáři, kteří si chtějí zahrát dámu, mají možnost přijít do klubu deskových her Paluba na parníku Tyrš u Palackého náměstí v Praze každé pondělí od 17⁰⁰ do 21⁰⁰, nebo do Prvního pražského klubu dámy, Dům UM, Pod strašnickou vinicí 23, Praha 10, také každé pondělí od 18⁰⁰ do 20⁰⁰. Dne 27.4.1998 pořádají oba kluby společně na Palubě otevřený turnaj v dámě, všichni zájemci jsou srdečně zváni. Bližší informace získáte na telefonu (02) 90047235 nebo na adrese elektronické pošty paluba@writeme.com.